Srovnání biomléka a konvenčního mléka

Zdroj: Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Fakta o ekologickém zemědělství a biopotravinách pro média, Dr. Ing. Josef Dlouhý, Prof.h.c. , Ing. Jiří Urban

Přinášíme vám text z výše uvedené publikace, věnovaný biomléce:

Jistý počet srovnávacích studií kvality mléka z ekologického a konvenčního zemědělství však již existuje a ve většině těchto studií se udává, že biomléko, ve srovnání s konvenčním, má prokazatelně vyšší obsah některých bioaktivních látek, které mají vliv na zdravotní stav konzumenta.

Biomléko oproti konvenčnímu mléku obsahuje více

• alfa-tokoferolu (vitaminu E), až o 50 %

• beta-karotenu (vitaminu A), až o 75 %

• omega-3 polynenasycených mastných kyselin, až o 68 %

• CLA (konjugované kyseliny linolenové), až o 500 %

• ALA (alfa-linolenové kyseliny).

Všechny tyto látky mají prokazatelný vliv na lidské zdraví.

Vitaminy E a A udržují oxidační stabilitu a jejich obsah v mléce se zvyšuje hlavně po zkrmování velkých dávek zeleného krmení, pastvy a jetelotravní siláže.

Vitamin E je důležitým antioxidantem nejenom tuků, ale působí pozitivně v prevenci oxidačních procesů buněk, a tím zpomaluje jejich stárnutí. Má příznivý vliv na průběh některých onemocnění jako je cukrovka, arterioskleróza a při počátečních stavech některých druhů rakoviny.

Vitamin E snižuje pravděpodobnost vzniku trombózy.

Vitamin A, hlavně karotenoidy lutein a zeaxantin, působí pozitivně při prevenci celé řady očních chorob, má příznivý vliv při onemocnění oční sítnice a špatném vidění.

Esenciální mastné kyseliny CLA a ALA (omega-3 mastné kyseliny) si lidský organismus nedokáže vytvořit a musí být proto přijímány potravou.

Omega-3 mastné kyseliny CLA a ALA se podílejí na vývinu oční sítnice a mozku, ovlivňují průběh autoimunitních onemocnění a Crohnovu nemoc. Mohou zmírnit negativní účinky mírné hypertenze a revmatické artritidy. Mají pozitivní vliv proti kardiovaskulárním onemocněním.

Omega-3 mastná kyselina CLA má vliv na funkci nervové soustavy a ochranný účinek při onemocnění srdce. CLA působí preventivně i proti některým formám rakoviny prsu, kůže, prostaty a střeva a proti obezitě. Stimuluje imunogenní systém a potlačuje potravní alergie. Přispívá k prevenci osteoporózy a revmatické artritidy.

Kojící matky, které konzumují převážně biohovězí a biomléko, mohou mít v mateřském mléce až o 50 % větší obsah trans-vakcenové a „bachorové“ mastné kyseliny vedle CLA, konečného produktu izomerace a hydrogenace LA metabolismu přežvýkavce, které chrání před rakovinou a chorobami, jako je artritida, nemoci srdce a astma.

Se změnami v technologiích živočišné produkce se obsah CLA v mase a mléce dramaticky snížil.

Před 40 lety byl například v USA obsah CLA v hovězím mase více než 3 %. V roce 1990 už nedosahoval v průměru ani 1 %. Může s tím souviset i nárůst obezity u konzumentů. Transport lipidů (tuků) do buněk se bez CLA ztěžuje a lipidy se ukládají do tukových tkání, místo aby se spálily a energie byla využita na růst svalové hmoty.

Jednou z velkých předností biomléka ve srovnání s konvenčním je vysoká nepravděpodobnost výskytu reziduí chemických pesticidů, antibiotik, hormonů, stimulátorů růstu a jiných chemoterapeutik (léků, antistresorik).

Tyto látky jsou v ekologickém zemědělství zakázány buď vůbec používat (chemické pesticidy) nebo jen selektivně (antibiotika).

Také mykotoxiny se v biomléce vyskytují daleko méně než v konvenčním, kde většina mykotoxinů pochází z nesprávně skladovaných importovaných jadrných krmiv (sója).

Další předností biomléka, která je oceňována velkou částí konzumentů, je podstatný rozdíl ve způsobu chovu dojnic. Ten je v ekologickém zemědělství mnohem humánnější než v konvenčním zemědělství, chov je co možná nejvíc přizpůsobený přirozenému chování a přirozeným potřebám zvířat.

Dojnice v ekologickém zemědělství sice v průměru produkují o 1000 litrů mlé-ka za rok méně ve srovnání s konvenčními, ale mají oproti tomu většinu roku přístup k pastvě a výběhu a jsou krmeny převážně objemovými krmivy (zelené krmení, seno, siláž).

Pasoucí se zvířata mají také velký význam pro údržbu kulturní krajiny a její biodiverzity.

Konvenční dojnice jsou krmeny maximálně možným množstvím jadrných krmiv, která zvyšují produkci mléka, ale snižují jeho kvalitu (krmivo z obilovin a sóji má nízký obsah omega-3 kyselin oproti zelenému krmení a pastvě). Na pastvu se většinou nikdy nedostanou.

Mléko jako potravina nabízí výjimečný zdroj bílkovin, tuku, mléčného cukru, minerálních látek a celé řady biokomponentů, které mají vliv na lidský organismus a zejména pak na zdravotní stav člověka.

Přechod na biomléko z ekologického zemědělství poskytuje alternativní a přirozený způsob, jak zvýšit příjem nutričně žádoucích mastných kyselin (omega-3, CLA, ALA), vitamínů a antioxidantů (vitaminů E a A), bez zvýšení těch „méně žádoucích“ mastných kyselin (omega-6, které jsou ovšem také nezbytné, ale jen ve správném poměru k omega-3 mastným kyselinám) a syntetických forem vitamínu E.

V biomléku se zvyšuje právě obsah mastných kyselin omega-3, ale ne omega-6, což pomáhá zlepšit velmi důležitý poměr mezi těmito dvěma mastnými kyselinami. Nepoměr, příliš mnoho omega-6 ve vztahu k omega-3 mastným kyselinám není zdraví prospěšný, může vyústit ve vyšší srážlivost krve a vyšší riziko mrtvice a infarktu. Hodně zaleží na délce řetězce kyseliny. Nejžádoucnější z hlediska pozitivního efektu jsou ty s nejdelšími řetězci.

V rostlinných tucích jsou ale obsaženy jen omega-3 kyseliny s kratšími řetězci. A jen malá část z nich se v těle přeměňuje v omega-3 s dlouhými řetězci (DHA a EPA), které právě mají žádoucí pozitivní efekt na kardiovaskulární systém.

Nejvíce žádoucích omega-3 s dlouhými řetězci je jen v živočišných tucích (ryby, hovězí maso a mléko).

Také vyvážený poměr mezi omega-3 a omega-6 kyselinami je velice důležitý.

Omega-3 tlumí některé negativní (=nežádoucí) efekty kyseliny omega-6 jako je např. zvyšovaní srážlivosti krve (=nebezpečí infarktu) anebo snižováni imunity.

V rostlinných tucích je často hodně vysoký obsah omega-6 kyselin na úkor omega-3, která k tomu ještě má kratší řetězce a musí se v těle teprve přetvářet na omega-3 s dlouhým řetězcem, a to jen malá část z přijatého množství.

To je také jeden z problémů pro vegany. Nejpříznivější poměr mezi omega-3 a omega-6 kyselinami je právě jen v rybím tuku, hovězím mase a mléku, zvláště pak v biomléku, kde je obsah omega-3 kyselin zvýšen, a tím se stává optimálním k obsahu omega-6 kyselin. Nadto se v mléce jedná výhradně o ty žádoucí omega-3 kyseliny, s dlouhými řetězci, které mají pozitivní efekt na zdraví. Jedna lžíce řepkového oleje tedy zdaleka není rovnocenná sklenici biomléka.

Text vyjadřuje odborné názory autorů. Celá publikace je volně ke stažení na: www.ctpez.cz a www.bioinstitut.cz